Samota je děsivá. Jak v tom žít?

Izolovaní senioři: ,,Samota je děsivá, vypadá to jako v měsíční krajině. Jak v tom žít?“

Psychika člověka je velice silná. Pokud je člověk v dlouhodobé psychické nepohodě může se jeho psychický stav odrazit na jeho fyzickém zdraví.  Mnoho seniorů popisuje svoje prožívání tak, že izolace a situace s covid – 19 pro ně trvá již velmi dlouho a trpí samotou. Někteří ztrácí chuť do běžných činností. 

Paní 80 let popisuje, že ji velice svírá a bere klid samota. Všude kolem kam se podívá, téměř nikdo není.  Nechodí. Vypadá to jako v měsíční krajině. Zasahuje ji také umírání blízkých, nemožnost být v kontaktu s rodinou a s blízkými. Má o ně strach. Pociťuje silnou obavu z nákazy, z horšího průběhu onemocnění. Kdo by ji potom pomohl. S tím má spojen strach z nemocnice a s případnou smrtí. Strach z nedůstojné smrti a nemožnosti se ještě vidět s blízkými. 

Co je vůbec strach? Strach je přirozená emoce, která je pochopitelná vzhledem k situaci, kterou ve společnosti prožíváme. Určitá míra strachu je zdravá a žádoucí. Funguje jako vnitřní alarm, který nás má chránit před určitým nebezpečím, vyburcovat organismus k aktivitě, k své ochraně, k přežití. V současné době můžeme však spíše hovořit o úzkosti, která je těžko uchopitelná, není za ní nic konkrétně představitelného. V dlouhodobém horizontu však může přejít ve strach, kterému  sami dáváme nějaké konkrétní obrysy, ty jsou ovlivněny naším vnitřním světem. Úzkosti, dlouhodobý stres a strach však může mít negativní dopad na psychiku člověka, následně se může mít dopad na jeho fyzickou stránku. Následně se může u člověka objevit i panika. 

Jak s tím vším naložit? Jak najít vnitřní pokoj?

Ne vždy je to snadné, ale někdy je potřeba přesvědčit mozek, aby se zaměřil jiným směrem, na něco jiného. 

Netrávit moc času u televize.

Neposlouchat a nečíst většinu dne negativní zprávy.

Volat si, co nejvíce s rodinou, blízkými, s přáteli.

Chodit ven na procházky, posedět na balkoně, hodně větrat.

Zaměřovat se na ,,teď a tady“- co mi teď dělá radost, co je teď pozitivní, co se mi teď líbí.

Dát si něco dobrého.

Dělat činnosti, které mě bavili, ale neměla jsem na ně čas- šití, pletení, pečení, vyrábění různých věcí a další.

Zkusit se naučit něčemu novému.

Číst nebo poslouchat knihy.

Přihlásit se na nějaké vzdělávání online.

Důležitý je také režim, který pomáhá například při úzkostech- stanovit si nějaký denní rytmus nebo režim a ten dodržovat.

Vytvořit si nějaké denní rituály, které mi budou dělat radost, na co se můžu těšit. Například každý den odpoledne si dám dobrý čaj nebo kávu. 

Někomu pomůže vytvořit si svůj vlastní plán- co budu dělat, když nastane určitá situace.

Je dobré si říci, co mohu ovlivnit vlastními silami a co ne.

Je dobré se zamyslet nad tím, jak mohu naložit s časem, který mi byl dán, jak ho mohu naplnit.

Samota může být i velmi prospěšná pokud se k ní dobře postavím. Může být přínosná k osobnostnímu růstu, duchovnímu zrání. Je to prostor pro rozjímání, vzpomínání, k reflexi vlastního života.

 TEXT: Bethany - dům pomoci